Vánoce už nejsou jen svátky křesťanů, radost dělají hlavně dětem
Štědrým dnem začínají dnes ve světě oslavy Vánoc, které provází staletá tradice přání klidu, míru a lásky. Končí období shánění dárků; v nákupních centrech dnes budou jen nejvytrvalejší. Zaplní se především kostely při bohoslužbách. Na místa, kde chystají Rybovu Českou mši vánoční, známou podle prvních slov textu jako Hej, mistře, vstaň bystře, přicházejí tradičně i ti, kteří do chrámů běžně nechodí, víru v Boha nevyznávají nebo ji nepraktikují.
Slavení Vánoc je známé už od 4. století, kdy jako křesťanské svátky spojené s oslavou Ježíše Krista nahradily původní pohanské slavnosti zimního slunovratu. S postupující globalizací ale Vánoce jakoby přicházejí o původní duchovně křesťanský rozměr a stávají se spíš veselými oslavami, kterých se účastní lidé na mnoha místech světa bez rozdílu víry.
Pokud jde o uchovávání křesťanské a duchovní tradice Vánoc, hlavní pozornost věřících je každoročně upřena k Vatikánu a k papeži jako k nejvyššímu představiteli katolické církve. Papež František bude sloužit svou první půlnoční mši ve 21:30. Stejně jako jeho předchůdce Benedikt XVI. tedy zvolil čas před půlnocí. V Betlémě se během dne uskuteční procesí a později půlnoční mše v kostele svaté Kateřiny přiléhající k bazilice Narození Páně.
Známý zvyk stavět na Vánoce jesličky je starý sedm století, v českých zemích asi 200 let. Tradice vánočních stromků je ještě novější, stejně jako tradice adventního věnce se čtyřmi svícemi. V křesťanském pojetí je advent předvánočním obdobím - v ideálním případě dobou ztišení, soustředění a těšení.
zdroj: ČTK
