Potřebu změny důchodového systému nyní cítí historicky nejvíce lidí. Proti předchozímu šetření z listopadu 2013 jejich podíl vzrostl o jeden procentní bod na 73 procent, na konci roku 2012 však po změně volalo 57 procent lidí. Podíl lidí prosazujících změnu se začal zvyšovat krátce poté, co v platnost vstoupila reforma důchodového systému předchozí vlády zavádějící takzvaný druhý pilíř.
Co se týče konkrétních opatření, nejvíce lidí (43 procent) se kloní k rozdělení důchodů na základní část zajišťující solidaritu a na spořící část (druhý pilíř), ze které by každému bylo vypláceno podle výše jeho příspěvku do důchodového systému. Tuto myšlenku podporují respondenti s dobrou životní úrovní, či absolventi vysokých škol, nesouhlasí s ní naopak důchodci.
Ostatní opatření vyvolávají odmítavá stanoviska. Zvýšení věku pro odchod do penze odmítá 81 procent lidí. Stejný podíl dotázaných nesouhlasí s možností snížit výši důchodů, aby se nemusely zvyšovat odvody či daně.
Model změny penzijního systému nyní hledá důchodová komise složená ze zástupců politických stran a expertů. Komise předá vládě osm návrhů, mezi ně patří například to, že by penzijní spoření mohly mít i děti. Také důchody z třetího pilíře, které by si člověk nechal vyplácet déle než deset let, by mohly být osvobozeny od daně z příjmu. V jednom z osmi návrhů komise také doporučuje postup, jak by se měl zrušit druhý pilíř prosazený vládou Petra Nečase. Peníze by do něj měli střadatelé přestat odkládat od příštího roku.
zdroj: ČTK